6 věcí, kterých  se  vyvarujte, když  se  objeví  problém

v rodině nebo ve vztahu

Rodinný nebo vztahový problém nás vždy zastihne nepřipravených. Jinak bychom nastalou situaci neviděli jako problém a nestresovala by nás. 

Abychom situaci ještě nezhoršili, je nutné vyvarovat se způsobu chování,  které sice může na první pohled vypadat, jako cesta k řešení, ale z výsledného pohledu je to cesta, která nás vede do bludného kruhu opakovaného prožívání podobných situací.

Čeho se vyvarovat?

Všichni víme, že situace, při které se objeví problém, v nás vyvolá stres. Pod vlivem stresu jednáme zkratovitě a návykově - použijeme ten způsob jednání, na který jsme zvyklí.

Může to být potřeba:

1. poukazovat na chybu druhého

Běžný způsb, jak se problému zbavit, aniž bychom ho vyřešili. Když najdeme viníka, uleví se nám. Jsme mimo podezření, že bychom mohli mít s daným problémem něco do činění. Není to pravda, jen ze sebe odhodíme spoluzodpovědnost a způsobíme si pocit odporu. 
Obviňení druhého nevede k řešení, naopak, vede k hádce nebo v případě, že obviněný nemá rád konflikt, stáhne se a nebude s vámi chtít více komunikovat. 
Není-li obviněný přítomen - může to být cizí člověk, skupina nebo instituce, tak se vám sice na chvíli uleví, ale opět si zaděláte na pozdější nepříjemné situace. Je to stejné, jako když někoho pomlouváme, poukazujeme na jeho nedostatky nebo si na druhého stěžujeme, aniž by byl přítomen. Více o tom píšu v článku  Časté příčiny toho, proč se necítíme dobře.

2. volat všem příbuzným a známým a sdělovat jim, co se vám stalo

Není lepší způsob, jak se do problému zamotat, než tento. Zdánlivě vám příbuzní a přátelé pomohou, když vyjádří pochopení, ale hromadné sdělování podrobností problému všem vypadá podobně, jako rozstříkaná šlehačka po celé kuchyni.  Rozpatláte problém do větších rozměrů než je ve skutečnosti. Jedno čínské přísloví symbolicky říká, ať velmi pečlivě zvážíte, komu otevřete dveře svého domu.

3. hledat horečně rychlé řešení

Velmi rychlá řešení nebývají často ta nejlepší. Jednáme pod vlivem stresu, aybychom to už měli za sebou a nemáme ani odstup od problému ani klid na to, abychom mohli najít nejvhodnější variantu řešení. Někteří lidé mají nutkání okamžitě problém řešit a nedají pokoj, pokud nějaké řešení nenajdou, ale často jen odsunou dál to, co vyžaduje důkladnější pochopení a rozbor. Problém se objeví v jiné formě později. 

4. utěšovat a litovat

Velmi nevhodný způsob chování je snažit se druhé utěšovat nebo litovat. Problém nastal a vyžaduje od nás chování dospělého člověka. Utěšováním druhých poukazujeme na to, že jim chceme pomoct nést to, co způsobili a to není dobré ani pro nás ani pro ně. Více o tom píšu v článku: Jak je to vlastně s pomocí druhému? Mimoslovně jim tímto chováním říkáme: "Já tě utěším, protože si myslím, že je toho na tebe příliš" a dáváme tím najevo, že nevěříme jeho schopnostem poradit si s vzniklou situací.  
Litování druhých vede ke ztrátě energie a pokud o sobě víte, že máte sklon druhé litovat, tak doporučuji s touto nezdravou potřebou začít "komunikovat"  a nahradit jí potřebou prospěšnější. 

5. strkat hlavu do písku - dělat, že problém neexistuje

Ačkoliv víme, že tudy cesta nevede, často řešení problému odkládáme a odkládáme. Hlavně pokud problém na první pohled není akutní - nebolí sice, jako zánět slepého střeva, ale "zánět ve vztazích" se dříve nebo později objeví a bolet bude. 
Velmi často odkládáme potřebu zabývat se problémy ve vztazích v partnerství.
Problémy s dětmi nás nutí hledat okamžitá řešení, ale z problémů v partnerství mají lidé obecně strach a raději jim nevěnují pozornost. Buď je berou jako samozřejmost a nezabývají se nimi z přesvědčení, že to už tak ve vztahu chodí a že to s tím druhým nějak vydrží nebo se vyhýbají  vidět to, co se ve vztahu děje.  Nehezké důsledky desetiletí popíraných problémů v partnerských vztazích jsou například ztráta sebeúcty, kreativity, sebehodnoty, stárnutí a samozřejmě zdravotní problémy chronického charakteru, jelikož neřešené vztahy se velmi často projeví v porušeném zdraví jednoho nebo obu partnerů. 
Vyhýbání se problémům v partnerství má taky vážný důsledek v chování dětí, které budou mít sklon opakovat tento model chování ve vlastních vztazích. Pokud si lidé sami nestojí o to, aby jim bylo lépe, motivací ke změně by mohlo být alespoň to, že pomohou svým dětem.

6. okázale trpět a dávat to všem najevo 

Role trpitele sice přiláká pozornost druhých a možná vás budou chvíli litovat, ale problém tím nevyřešíte. Obvykle je toto chování spojeno s rezignací - nechce se vám vůbec zabývat tím, že byste hledali řešení, tak se uspokojíte s rolí oběti, která trpí a poukazujete na to, že to už tak v životě chodí, že život je vlastně utrpení a podobně.
Život vyžaduje změnu a vy se tímto chováním od života oddělujete - trpitel nehledá to, co by mu udělalo dobře, čím by mohl svůj život zlepšit. Trpitel jakoukoliv změnu odmítá.

Možná jste se takhle taky někdy chovali  nebo víte, že to děláte.

Každý z nás se někdy chová tak, že tím hořící nebo doutnající problém nehasí, ale ještě více zhoršuje. Jsme li schopni to vnímat, můžeme své chování změnit. Účinných metod k tomu máme dostatek, chceme přece žít spokojeně a s klidem v duši nebo ne?

Napište své zkušenosti, svůj příběh na   ivana@rodinneterapie.cz   nebo  do komentáře k článku.

Vaše rodinná poradkyně

RNDr. Ivana Jakubíková

Akce

8.1.2017

Sleva konzultace - platí do 9.2.2017

Sleva 25 % na konzultaci - využijte tuto možnost do 9.2.2017

 

26.11.2016

Pracujeme ve skupině - Praha: 28.1.2017

Setkání s cílem  - sdílet s lidmi podobné problémy ve skupině, vyjasňovat si řešení problému díky tomu, že vidíme podobné řešení u druhých, cítit podporu a pochopení od druhých.

 

archiv

 

 

PAPRSKY logo

             www.paprsky1.de

RNDr. Ivana Jakubíková +420 602 262880