Jak "správnou výchovou"  zničit pocit bezpečí v dítěti už v raném věku.

 

Dítě potřebuje od dospělých splnění potřeby být v bezpečí. Dítě obejvuje svět a to si může dovolit, pokud si je jisto, že dospělý plní svou úlohu a vytvoří pro jeho objevy a růst bezpečné prostředí. 

Potřeba bezpečí patrí mezi jeho základní potřeby a pokud se dítě  dostane několikrát do situace, kdy je tato potřeba nesplněná, získá kromě jiného, na celý život "dárek" v pocitu strachu, vnitřní neklid, nutnost vytváření náhradních "zón" bezpečí a pod.

Dvě reálné situace: 

1) Ulicí města se rozléhá dětský pláč. Pronikavý pláč. Za chvíli vidím tatínka tohoto dítěte, vycházet z boční ulice, za ním cupitá uplakaná asi dvouletá holčička a s velkou námahou táhne barevnou plastovou hračku - něco mezi motorkou a dětským kolem. Hračka je pro ní těžká a ona si  sí neví rady a řve, co jí hrdlo dá. Táta se ohlídne a "poučí" svou dceru slovy: "Chtěla si jí brát, já jsem ti říkal, že ti jí nebudu nosit, tak si jí teď nes!" a viditelně uspokojen svou "výchovou" pokračuje v chůzi. Dítě se rozpláče ještě víc.

Táta holčičky si neuvědomuje, že tak malé dítě nemůže odhadnout, co se bude dít za 10 minut a že  za sebe neumí nést zodpovědnost. 

Neví, že je jeho rodičovská úloha spočívá kromě jiného i v tom,  aby dceři pomohl zvládat situace, které ona vnímá jako těžké a že její pláč velmi jasně poukazuje na velkou potřebu po bezpečí a pomoci.

Tato holčička má už v podvědomí záznam . Traumatický záznam:  Dospělí nejsou bezpeční a je pravděpodobné, že se stane stejně "nebezpečnu pro děti", jako její táta. Může se zanést i v podobě: být dospělou není bezpečné a proto ani já nechci být dospělou a než se trauma neodblokuje, bude setrvávat v dětském vědomí.


2) Další obrázek jsem uviděla několik dní poté, kde se  na náměstí velkého města  taky rozléhal pláč malého dítěte. Dítě nebylo od země téměř vidět, jeho chůze byla ještě nejistá. Opět táta (nic proti nim :-) ) kráčel klidnou chůzí tři kroky před dítětem a dítě se snažilo ho dostihnout, natahovalo k němu ruce - bez úspěchu. Zajíkalo se strachy - protože tak malé dítě si neuvědomuje, že táta nezmizí a že je kousek: z jeho perspektivy je táta daleko a ono nemá sil, aby se k němu mohlo přiblížit. 

Zaznamenala jsem tam opět "výchvu" v samostatnost - "já tě nosit nebudu", která v paměti dítěte vytvoří těžko smazatelnou stopu připomínající, že dospělí nejsou bezpeční.

Ivana, 29.5.2013


 



Nejbližší akce:

Máma a dcera - harmonizace vztahu

14. 7. 2018

9.30. - 17.30

Atelier U Potoka, Nekoř 125 u Žamberka

https://www.rodinneterapie.cz/inpage/harmonizace-vztahu-mama-a-dcera-seminar-14-7-2018/

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kurz podporující komunikace ve vztazích

20.7.2018 

16 - 20 hod

Studio biorezonnce, Korunní 313/13, Praha

https://studio-biorezonance.cz/kurzy

Přihlaste se prosím na tel: 602 262 880 nebo na recepci studia na tel:  773 523 007 nebo tady:  ivana@rodinneterapie.cz

==================================================

Víte že,  vztahy a osobní spokojenost  souvisí s rodinným systémem - s rodiči, prarodiči a dalšími příbuznými?

Vaše původní rodina výrazně ovlivnila:

  jak moc jste spokojená(ý) se sebou, se svým životem

jak se daří vašim dětem

jak šťastné máte partnerství

kolik pozornosti jste schopni dávat sobě

jak silný máte pocit osobní stability

jak se vám daří v práci 

jak se vám daří  tvořit

 

kolik máte dobrých přátel

kolik máte peněz

jaké máte zdraví

do jaké míry jste úspěšný člověk

jak vycházíte sám se sebou

jak vycházíte s druhými

No, jakkoliv byla vaše původní rodina rozvrácená, nyní záleží jen na vás, co se svým životem uděláte.

Máte moc změnit svou přítomnost, budoucnost a harmonizovat i minulost rodinného systému, ze kterého jste vzešli.

Jste-li ochotni zlepšovat vztahy v rodině, dáváte svým dětem největší dar: nebudou už muset opakovat osudy předků a nést  vaše  i  jejich břemena.

 

Cesta domů...

RNDr. Ivana Jakubíková +420 602 262880